LITOSFÉRA 

Litosféra je obal hornin kolem Země. Je tvořena zemskou kůrou (vnější slupka hornin) a horní částí zemského pláště (ten tvoří většinu planety Země). Hranice mezi kůrou a pláštěm se nazává Mohorovičičova plochy diskontinuity a odrážejí se od ní zemětřesné vlny. Úplně ve středu zeměkoule je ještě husté zemské jádro ze železa a niklu (to už ale nepatří do litosféry) a hranice mezi pláštěm a jádrem se jmenuje Gutenbergova diskontinuita.

Zemská kůra

• pevninská, oceánská, přechodná
• tloušťka (neboli mocnost) pod oceány několik kilometrů, pod pevninou až 80 km
• nová kůra stále vzniká sopečnou činností v oceánských riftech a zaniká v místech podsouvání (subdukce) litosférických desek

DRUHY HORNIN V ZEMSKÉ KŮŘE

• vyvřelé horniny - vznikly ztuhnutím z tekutého magmatu (např. žula, čedič)
• přeměněné horniny - vznikly změnou struktury působením vysokého tlaku a teploty, ale úplně se neroztavily (např. mramor)
• usazené horniny - vznikly nahromaděním rozpadlých kousků často na dně vodních ploch (např. pískovec, vápenec, uhlí, travertin)

Litosférické desky

• litosféra je rozlámaná na několik litosférických desek (neboli také "tektonických desek")
• velké litosférické desky: Pacifická, Severoamerická, Africká, Euroasijská, Jihoamerická, Antarktická a Indoaustralská
• tyto desky se pohybují přibližně o několik centimetrů za rok - tuto teorii rozpracoval Alfred Wegener
• na hranicích mezi deskami vznikají hlubinné zlomy, mladá pásemná pohoří, středooceánské hřbety, podmořské příkopy atd.
• kontakty litosférických desek (vzájemné tření, klouzání, podsouvání atd.) vedou k sopečné činnosti a ke vzniku zemětřesení, zlomů a vrásnění

Kontinenty v minulosti

• před 250 miliony let existoval jeden prakontinent Pangea a jediný oceán Panthalassa
• rozpadem Pangey (asi před 200 miliony let) vznikla severní Laurasie a jižní Gondwana
• z Laurasie pak vznikla Severní Amerika a Eurasie
• z Gondwany vznikla Jižní Amerika, Afrika, Indie, Antarktida a Austrálie

Geologické síly

• na utváření georeliéfu (tvaru zemského povrchu) se podílejí vnitřní a vnější činitelé
• jejich činnost je zpravidla protikladná

VNITŘNÍ GEOLOGICKÉ SÍLY

• čerpají energii ze samovolného rozpadu radioaktivních prvků v Zemi
• vytvářejí nerovnosti zemského povrchu, často velkých rozměrů
• výrazně se projevují pouze občasně, v obdobích zvýšené aktivity

Vrásnění

• vrásy = zprohýbané vrstvy plastičtějších (méně křehkých) hornin, vznikly dlouhodobým působením bočního tlaku
• každá vrása je složena z vyvýšeného sedla (antiklinály) a sníženého koryta (synklinály)

Zlomy

• vznikají obvykle na tvrdých a křehkých horninách opět jako důsledek tlakových sil
• horizontální posun = dvě "kry" (části desek) se pohybují podél sebe, každá v jiném směru
• pokles = přesahující kra klesá pod úroveň té sousední
• přesmyk = přesahující kra vystupuje nad úroveň té sousední

Sopečná činnost

• v současnosti existuje cca 700 aktivních sopek (vulkánů)
• nejbližší sopečné oblasti jsou v Itálii a na Islandu
• doprovodné projevy, které souvisejí s přítomností magmatu v blízkosti zemského povrchu:
• uvolnění plynů a kouře
• tvorba síry
• geotermální energie (využití k vytápění, v lázeňství)
• gejzíry
• zemětřesení

Zemětřesení

• nejčastěji vzniká v tzv. činných pásmech na okrajích litosférických desek
• nejohroženější oblasti: Japonsko, Čína, USA (např. zlom San Andreas v Kalifornii)
• typy zemětřesení:
• tektonická - způsobená náhlým uvolněním energie a rychlým posunem ker (nejčastější, asi 90 % všech zemětřesení)
• vulkanická - způsobená sopečnou činností, často pohybem magmatu pod zemí (7 %)
• řítivá - způsobená např. zřícením jeskyně nebo podobné podzemní dutiny (3 %)
• seismologie = věda zabývající se zemětřesením
• seismograf = přístroj na měření intenzity zemětřesení
• seismogram = záznam ze seismografu
• hypocentrum = ohnisko = místo, kde zemětřesení vzniká a začíná (typicky pod zemí)
• epicentrum = místo na zemském povrchu nad hypocentrem, kde je zemětřesení největší
• magnitudo = stupeň intenzity neboli síly zemětřesení
• stupnice pro měření síly zemětřesení
• Richterova stupnice
• autor: Charles Richter (americký geofyzik)
• měřena pomocí přístrojů
• každý stupeň představuje 10krát více uvolněné energie než stupeň předchozí
• zemětřesení Richterova magnituda 2 je nepocititelné, největší zemětřesení měla magnitudo kolem 9
• Mercalliho stupnice
• autor: Giuseppe Mercalli (Ital)
• síla zemětřesení je dovozena podle jeho účinků
• má 12 stupňů: např. stupeň IV znamená cinkání nádobí a zemětřesení stupně VIII hýbe nábytkem a poškozuje budovy

VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ SÍLY

• zdrojem energie pro tyto síly je především Slunce, působí také gravitace Země
• vnější pochody zmenšují rozdíly zemského povrchu

Svahové pochody

• významným činitelem je zemská gravitace, ale také voda, která narušuje soudržnost vrstev
• řícení – náhlý pohyb hornin na příkrých svazích
• sesuvy půdy
• ploužení (creep) – velmi pomalý pohyb
• laviny – sesuv většího množství sněhu

Říční pochody

• voda modeluje povrch erozí (vymíláním), transportem (odnosem) a sedimentací (usazováním)
• nesoustředěný povrchový odtok vody se nazývá ron, vzniká při dešti nebo tání sněhu
• soustředěný odtok vody je říční tok
• meandry = přirozené zákruty na řekách
• slepé rameno – podél vnitřního břehu se ukládají sedimenty, až se nakonec mohou ramena zcela odříznout a řeka svůj tok zkrátí
• údolní niva = ploché dno říčního údolí na dolním toku
• říční terasy = zbytky někdejších údolních niv, vznikají postupným zařezáváním řeky do údolí

Mořské (marinní) pochody

• stálá intenzivní činnost mořského příboje způsobuje abrazi (rozrušování pobřeží) a vznik útesů
• při odlivu je materiál tříděn podle hmotnosti (nejblíže ke břehu jsou nejtěžší kusy)
• na pobřeží moří jsou velmi silná souvrství usazenin

Kryogenní pochody

• působení zalednění
• sněžníky = místa, kde trvale zůstává sníh přes léto a postupně se mění na led
• posunem ledovců do údolí vzniká ledovcový splaz
• ledovcová údolí označujeme jako kary nebo trogy
• fjordy vznikají následným zatopením trogů
• ledovec při sesunu do údolí hrne velké množství materiálů, čímž vznikají boční a čelní morény
• ledovcová eroze se obecně označuje jako exarace

Větrné (eolické) pochody

• písečná zrna unášená větrem narážejí na stěny skal, a tak je obrušují a vznikají skalní okna, hřiby, poklice, římsy, stolové hory a skalní města
• vítr tvoří také drobné čeřiny, duny a přesypy

Biogenní pochody

• způsobené živými organismy
• rušivé – podíl na zvětrávání
• tvořivé – schránky podmořských organismů dávají vznik vápenatým, křemičitým a fosforečným horninám, ze zbytků těl se vytváří ropa a zemní plyn, rašelina a uhlí
• v teplých mořích vznikají korálové útesy

Antropogenní pochody

• antropogenní = způsobené člověkem
• vyvýšené - stavby, městské aglomerace, skládky, ...
• vyhloubené - lomy, pískovny, průplavy, ...
• rovinné - komunikace, letiště, ...
• podzemní - tunely, doly, ...

Hanka